Novinky 2010

pro Novinky 2009 následujte odkaz

Klubové závody agility Zlechov + Naše první pasení oveček (27. - 28.11.2010)

 

Tak jsem se po dlouhé době opět dokopala přidat nějakou aktualizaci na stránky. Tenhle víkend byl mimořádně vydařený a hrozně jsme si ho s Árčím oba užili.

V sobotu 27. 11. 2010 jsme se s Árčím zúčastnili klubových závodů agility. Byly to naše 1. závody a ve skupině začátečníků se nám podařilo vybojovat 2. místo s 2. nejlepším časem. Byla jsem velmi spokojená a zároveň překvapená. Protože s Árčíkem jsme běhali vždycky spíš pomalu (Aspirovali jsme na nejpomalejší tým :o)) ) a teď jsem toho šílence na parkuru nestíhala... Něco mu v hlavičce cvaklo a konečně si začal věřit, a díky tomu i zrychlil.

Klubové závody byly super a tímto také děkuju Terce a Dorce za úžasně strávený den.  Vymyslely si pro nás závodní parkury a také pár her na odreagování (běhali jsme se psy s rukama za zády, což psíci vážně nechápali). Fotky k nahlédnutí zde...

 

 

Nedělní odpoledne jsme naopak strávili u ovcí. Instruktora nám dělala Renča Hejtmánková a tímto jí ještě jednou děkuji za super zážitek. Ovečky se mi podařilo domluvit na ranči Rovná díky Petře. Sice jsme ty chudinky ovečky řádně vystresovali, ale na druhou stranu, aspoň měli právo volby a když už měly dost, tak se schovali do domečku. Fotky si můžete prohlédnout zde...

 

"Za fotky děkuji Ševčíkům"

 

I když jsem se bála, že Árčí nejspíš ovečky vůbec nebude řešit, a proto radši chodila k ovcím pravidelně už od září (očichat a omrknout), mile mě překvapil a doufám, že časem nabude jistotu a bude pravým borderákem, který si uchoval typické vlastnosti plemene a troufneme si i na zkoušky ZVOP.

Klubová výstava BCCCZ na KK Zetor Brno 7.8.2010

Tuto sobotu jsme se s Árčíkem zúčastnili naší 2. výstavy. Na místo nás dopravilo naše autíčko "Škodka 105", kterou jsem až do Dubňan řídila já a v Dubňanech mě v řízení vystřídala Hanka Petrlová, která nás posléze i s jejím Hirem dopravila na místo.

Do Brna jsme dorazily hodně brzo a tak jsme stihly "zabrat" hodně dobré místo. Za zhruba půl hodiny dorazili i "Ševčíkovi" s Nellinkou a Ájou. A díky nim jsme během výstavy zůstali ukryti před občasným mlžením - přivezli a postavili altánek... :o)

V roli rozhodčích se zde představili Milan Krinke (CZ) a Robert Tunnicliff (UK). Nás posuzoval v 2. kruhu právě Robert Tunnicliff, a jelikož to byla naše 2. výstava, byla jsem velmi zvědavá, jak nás právě tenhle rozhodčí (z kolébky plemene "border collie") ohodnotí.

Árčí se choval spořádaně a upravený od paní Kůrové vypadal opravdu úžasně. Dařil se nám postoj a zvládali jsme i psy, kteří se pohybovali zhruba 1,5 m za námi. V třídě mladých, do které byl Árčí zařazen, byla docela silná konkurence v podobě dalších 12 psů. Doufala jsem, že bychom se mohli umístit, ale že nakonec skončíme na 2. místě s oceněním V2, předčilo mé očekávání!!!!

"Árčí v pohybu", autor fotky: Martin Ševčík

 

Kromě suprovního umístění jsem konečně osobně poznala i Boříka Šimka, majitele Árčího tatínka Indiho. Kromě toho jsem viděla i Árčíkovu babičku (maminku Árčího mamči) Ange White Face Gasko Prim. Je to ohromná "kočka" a už chápu po kom je Árčí takový "výstavák"... :oD Na pár fotek z výstavy se můžete podívat zde...

 

 

Árčího návštěva "mateřské základny" v Jezernici 12.06.2010

 

12.06.2010 se uskutečnilo setkání vrhu A nedávno vzniklé chovatelské stanice Od Appaloosek. Sobota byla docela parná, ale užívali jsme si to všichni jako nikdy. U Pohlů na nás už čekali všichni Árčího sourozenci - až na Gaspera... Árčí se přivítal jak s mamčou a starší sestrou Piky a pak i s ostaními, a sice: Dee Dee, Aileen a Samem, protože Adam s paničkou přijel až později.

 

Jelikož bylo krásně, naplánovala nám paní Gábina výlet na blízký hrad Helfštýn. Procházka byla fajn, i když 2 km do kopce v tom sobotní horku byly docela zajímavé... :o) Na hradě jsme se potom osvěžili, odpočinuli a pokecali a vydali jsme se na zpáteční cestu do Jezernice, kde na nás čekalo grilování a znovu "pokec" se všemi majiteli Árčího sourozenců.

Celý den byl super a bylo fajn vidět všechny Árčíkovy "světlejší" sourozence, jako jediný černobílý tam ze začátku vypadal jak cizinec, ale povahou si byli všichni v jistých aspektech podobní... :o)

 

"Šťastný pes"

 

Árčí dnes slaví své 1. narozeniny

 

 

Takže to naše malé štěňátko, které jsem si přivezla od Pohlových

z Jezernice, dnes slaví své 1. narozeniny!!!

Tímto ti Árčínku přeju vše, co si borderka může přát:

spoustu aktivit, úspěchů, zdraví a časem snad i nějakou

tu bordeří nevěstu. :oD

Všichni tě zbožňujeme a mé sny o všestranně nadaném psovi a

milujícím společníkovi jsi splnil na více než 100%. Změnil jsi můj život od základu.

Květnová intenzivka s Luckou ve Zlechově (29. - 30.5.2010)

 

Intenzivka s Luckou předčila veškerá moje očekávání. I když jsem se na ni těšila už od středy, nemohla jsem si ani dostatečně přestavit, jak super ten víkend bude. :o)

Jelikož pořadatelem intenzivky byl náš domovský cvičák agi ve Zlechově, nemuseli jsme na intenzivku vstávat opět v nekřesťansky brzkých raních hodinách. Takže z ONV jsme odjížděli společně se Ševčíkovic tlupou kolem 8:15 hodin, po cestě jsme nabrali Verču s Ashlou a ještě jsme sjeli pro Aika.

Na cvičáku jsme se setkali se všemi známými a já jsem se seznámila s dalšími zapálenými lidmi, kteří se kolem agility pohybují. Celý den byl super. Od rána až do večera to bylo jedním slovem "boží". Lucka nás opět nešetřila a tak jsem si říkala, jak moc jsem ráda, že Árčí ještě nemůže běhat naplno, protože jinak by nás Lucka úplně odrovnala.

Navíc mi několikrát za intenzivku hrozila fyzickou likvidací... :o) Ale pochopila jsem vše, co můj mozek byl ochotný přijmout. Ujasnila jsem si otočky na čelo, francouzskou otočku a tak nějak jsem se snažila pochopit i "Catchkeho". Ještě to ale potřebuju vyzkoušet v praxi a nejlíp hned po té, co to předvede Martin s Nellčou... :oD

"Árčí při obíhání bočnice", autor fotky: Agi Zlechov

 

Árčík se snažil a určitě mu to šlo - je to můj subjektivní názor a jako "panička toho nejúžasnějšího borderáčka na světě" objektivní ani být nemůžu. Všechno mu krásně šlo, ale měli jsme trochu problémy se sladit, když to šlo Árčímu - panička byla zrovna "za debila" a když to šlo paničce rozhodl se Árčí, že už prostě nebude makat ani na páreček. Takže jsem ho dokopala ještě proběhnout naposledy tunel a ukončila to. Ale měli jsme i světlejší chvilky, kdy nám to šlo - to samozřejmě - protože jinak by ani nestálo za to něco spolu dělat.... Navíc jsem na této intenzivce měla poprvé kopačky, takže se mi běhalo líp a neleštila jsem zadkem trávu... :oD

Tak budeme doufat, že Lucka opět brzy zavítá do Zlechova a zase nás všechny naučí spoustu nového... :o) Tímhle jí chci poděkovat za úžasně strávený víkend a božskou trpělivost.

 

Frisbee seminář s Verčou Otýpkovou (8.5.2010)

Konečně jsem se tedy dostala k aktualizačce slibované na úvodní stránce. :o) Nějak vůbec nestíhám, protože Árčí měl malinký úraz - rozřízl si tlapku - takže jsem ho musela první dny hlídat, aby si do rány nezanesl svým neustálým olizováním nějakou infekci. Naštěstí už packa vypadá dobře a tak mám i trochu času na aktualizaci webovek.

 

Sobotní frisbee seminář s Verčou Otýpkovou nelze jinak než označit za "vážně vydařený". Ohromně jsme si to užili, a i když nám komáři nedali ani na minutu pokoj, stálo to za to.

 

Árčí je opravdu "frisbee maniak", takže máme zaručenou činnost, které se budeme oba s nadšením věnovat. :o) Celý den jsme se učili hody a hlavně, jak presně s "našimi chlupáči" pracovat. Árčík neustále upředňostňoval jeden talíř, ale naštěstí jsem si toho všimla včas a začala ho to už několik dnů před seminářem odnaučovat, takže pracoval docela dobře. Musela jsem ho ještě samozřejmě přesvědčovat, že i zelený talíř je stejně super jako žlutý, ale nakonec chytal všechno bez ohledu na barvu, tvar, materiál, atp. :o))

 

"Pochvala",  autor fotky: Michal Stránský

 

Už se velmi těšíme na nějaký podobný seminář s tématikou "dogfrisbee" a budeme na sobě oba pracovat, abychom se sladili a především, abych já se naučila házet bezpečné a správně provedené hody.

 

Agility, dogdancing, poslušnost (23.-25.04.2010)

 

Víkend u "našich chlupáčů" proběhl v relativním klidu. Měli jsme toho spoustu před sebou.

V pátek nás Kamča, Martin a jejich smečka vzali všechny ve složení - Já a Árčí, mamka a Flíček - na agility do Zlechova. Zaběhali jsme si zase tunýlky a napojovali bočnice. Docela se nám dařilo, i když udržet Árčího pozornost je ještě pořád docela "tvrdý oříšek". Tunel si zaběhal i Flíček - vznikly nějaké fotky, ale kvalita není 100%... :o)

Poznámka k fotkám -  První obrázek: "Árčí opět v tunelu: Jak jinak? :o)", druhý: "Flíček v tunelu: Jen tak dál...", autor fotek: Kamča

 

V sobotu jsme u nás měli na návštěvě Nellinku a je to ohromná změna mít doma ještě jednoho psa navíc... Určitě bych tento stav chtěla jednou provést a nového psa si přivézt. Všichni se vyblbli na dvoře a odpoledne jsme tu zvěř vzali vyvenčit k vodě. Flíček vlítnul do vody hned (byl tam dřív než jsme si toho všimli), Nell šla hned za ním a Árčí tentokrát zůstal "na břehu"...

 "Árčí, Flíček a Nellča", autor fotky: Já :o)

 

A v neděli jsme se opět jako doprovod "Ševčíkovy smečky" vydali na tradiční hodinu poslušnosti a navíc jsme si vyzkoušeli i nějaké triky z dogdancingu. Árčímu to jde suprovně a už zase musím vymýšlet nové triky, které "borderáčka" naučím, protože už zase všechno umí - měli jsme 4 rozpracované triky, no a Árčí je tak nějak dotáhl "najednou"... :o) Fotky za celý uplynulý víkend si můžete prohlédnout zde...

 

 Zleva: Aiko, Nelluška a Árčík, autor fotky: Kamča

Árčího sestra Piky (Engee Bay Appaloosa Hardy Horde) má štěňátka!!!!

Arčíkově sestřičce Piky (z dřívějšího vrhu) se narodila 4 krásná štěňátka 2 kluci a 2 fenečky... Všichni malí štěníci jsou černobílí a podle všeho je ještě jeden štěnda volný...

V případě zájmu kontakt: telefon na pí Pohlovou - 728 771 938, nebo e-mailová adresa: pohlovag@o2active.cz

 Poznámka:   Pro přechod na domovskou stránku Ivanhoe Foxy Fox stačí jen kliknout na obrázek... :o)

 

Engee Bay Appaloosa Hardy Horde Ivanhoe Foxy Fox
   

 

 

 

 

 

 

 

Intenzivka agility s Luckou (17.04.2010)

Intenzivka agility s Luckou ve Větřkovicích je za námi a s Árčíkem jsme si společně strávený den pořádně užili. :o) Vyrazili jsme společně s Kamčou a Martinem s Nellčou o půl páté ráno směr Bílovice, kde Kamča vyzvedla Áju a mohli jsme už nerušeně pokračovat do Větřkovic.

Martin měl navigaci opět dokonale zvládnutou a tak jsme dorazili za necelé 2 hodiny na místo. Celý agi kemp Větřkovice se nachází na relativně odlehlém místě uprostřed luk a polí. Trošku komplikací mohla způsobit nedaleká honitba a vysoká, ale psi měli lepší zábavu než pronásledovat zvěř... ;o)

Hned po příjezdu a rychlém vybalení se jsme se pustili do stavění parkuru a štěňátka (neboli LA začátečníci - my) šla na řadu hned jako první. Na začátek jsme si všichni zopakovali tunýlky (rovný, zatočený) a jejich napojování. Árčíkovi to šlo dobře, ale jeho pozornost lehce narušovaly všudypřítomné fenky border kolií... :o)

 

autor fotky: Kamča; "Árčí letí pro frisbee"

 

 Celý den se nesl ve znamení aktivního odpočinku se psy a všichni účastníci si to díky Lucce užívali... :-) Kolem dopoledne jsme opět přestavili parkur a následovala trošku teorie o zvládání překonávání parkuru. Všichni, kteří už byli na závodech (nebo se jejich úroveň už začíná přibližovat možné účasti na nich), se pustili do prohlídky a my, co ještě neběháme jsme se "těšili" na prohlídku "naslepo". Nakonec jsem to docela zvládla (upřesnila si otočky a jiné věci - Lucka je vynikající trenérka), ale jelikož ještě nemůžeme skákat a spoustu překážek ještě neumíme, zůstalo jen u prohlídky naslepo a zaběhali jsme si zase až později. Napojovali jsme tunýlky a nakonec jsme zkoušeli tunýlky spojit s obíháním bočnice. To se Árčímu i mně dařilo a tak jsme už zašera sobotní intenzivní trénink zakončili oběhnutím bočnice a následným napojením 3 tunelů - což je náš rekord a opravdu nám to šlo. Árčí mě strašně překvapil, jelikož i když jsem mu místy nestačila, uměl se s tím porvat a ukázal mi, že nemusím být bezpodmínečně u něho, aby vběhl do tunelu. Takže když měl náskok 2 metrů a já na něho po vyběhnutí s tunelu křičela povel "tunel", zase do něho vběhl a nepotřeboval ani navést. Je to prostě moje šikulka!!!!! Fotky si můžete prohlédnout zde.

autor fotky: Kamča; "Portrét"

 

Árča byl úžasný, strašně se snažil a také jsme došli na to, že běhat budeme na frisbee. Lucka nás pochválila, že jsme udělali obrovský pokrok a máme dál pokračovat stejným způsobem, ale já si myslím, že největší díl zásluhy na tom má náš trenér - Martin... :o) Děkujeme. Na video se můžete podívat tady...

POSLUŠNOST S RENČOU A PROCHÁZKA SMĚR JEZERA (4.4.2010)

 Poslušnost ve Zlíně máme za sebou, nakonec jsme to odbyli hned dopoledne a tím pádem nám zůstalo volné celé odpoledne. Poslušnost proběhla docela "slušně" s ohledem na fakt, že Árčí je s konečnou platností "100% puberťák"... ;-) Ale myslím si, že jsme se zase vyloženě neztrapnili, jelikož jsme trénovali, takže aspoň některé věci z poslušnosti vypadaly, tak jak mají (s přivřeným okem :o).

autor fotky: Kamila

 

Odpoledne jsme si dali velikonoční procházku směr jezera a jelikož bylo pěkně mohli se psi i dosytosti vykoupat. Voda byla sice ještě docela studená, ale sluníčko svítilo, takže se Flíček nenechal dlouho přemlouvat a vlítnul do vody i se stopovacím vodítkem a hned plaval... :o) Už aby bylo pořádně teplo, abych se ke psům mohla přidat a aby se i Árčí odvážil do vody vlítnout celý...

 

    autor fotky: Kamila (Aimee a Flíček si úžívají osvěžení ve vodě)

 

TÝDEN VE ZNAMENÍ AGI VE ZLECHOVĚ (3.4.2010)

Nádherné počasí na sebe nechalo sice dlouho čekat, ale s konečnou platností už je tady a nám "milovníkům procházek a veškerých aktivit venku s pejsky" konečně nastal čas žní... ;-)

S Árčím si konečně začínám zvykat na to, že mé postavení v jeho očích musí být vůdce, ale pořád mi někde vzadu v hlavě zůstává myšlenka, že i jako vůdce jsem pro něho především partner a kamarád. Děláme spolu všechno, co se dá a všechno nás ohromně baví. Už se ze mě díky Kamče a Martinovi začíná stávat milovník agi, protože v jejich společnosti se toho vždy hodně naučím a také mě oba dva učí, jak tento sport vnímat a jak si ho pořádně užít. I když se mi často něco nedaří nebo pomaleji chápu - díky jejich podpoře a trpělivosti se začínám počítat mezi agiliťácké nadšence.

 

 

autor fotky: Kamča ;-)

 

Árčík už se taky konečně začíná chovat jako "skoro" správně socializovaný pes a už mu přestávají vadit i vzrůstově větší psi než je on. Užíváme si spolu každou volnou chvilku, učíme se další triky. Dokonce už sám začíná dělat na povel "ukloň se" to, co má, a nelehá si... :o)

Jsem z "Borderáčka" strašně nadšená a nechápu, jak jsem dřív mohla sedět doma na zadku a vypouštět tak úžasné procházky ve společnosti nejlepšího společníka, jakého jsem hned po mamce poznala.

Zítra se opět chystáme na tradiční nedělní hodinu poslušnosti u Renči - už teď se těšíme... :-)

 

autor fotky: opět Kamča (Árčí a Bára)

 

 

"JARO S ÁRČÍM"

Jaro už je definitivně tady, a i když se zima drží zuby nehty, pomalu svůj zbytečný boj začíná prohrávat... Díky Bohu - jen tak mezi námi... ;-)

Árčík pomalu dospívá a to malinké štěňátko, které jsem si přivezla z Jezernice od Pohlových, už dávno není malé a je stále chytřejší a chytřejší. Árčí se hodně změnil a doufám, že ještě sérii změn podstoupí, především co se týče povahy a že ještě trošku vyzraje. Ale tak budu doufat... Ale i přesto je s Árčou pořádná legrace, protože se mě neustále snaží překvapovat a přesvědčit, že to s tím výcvikem nemyslím tak vážně... POTVORA!!! Ale bojuju a tak to začíná vypadat, že už něco začíná umět. Triky, které už umíme neustále pilujeme k dokonalosti, a učíme se stále další.

 

Jezdíme na výcvik k Renči do Zlína a Árčík se neustále zdokonaluje, ale aport s činkou a štěkání na povel bojkotuje dokonale, ale vnitřně jsem se rozhodla, že Árčí na povel štěkat bude a nevzdám to... ;-) Také jezdíme do Zlechova na tréninky agi s Martinem (sice ještě nic neumíme, ale i to málo je potřeba procvičovat) a několikrát jsme byli i na obranách.

Typické odpolední procházky jsou na pořadu dne a už si to bez nich ani neumíme představit. :-))

"VÍKEND S ÁRČÍM V POHYBU" (27.+28.02.2010)

Díky nádhernému počasí, které panovalo poslední únorový víkend, jsme se s Árčíkem mohli věnovat všemu, co nás baví - agility, poslušnost a frisbee. Árčík je borderka a ta potřebuje vyžití a zábavu. Navíc vždy po každé aktivitě, kterou vymyslím, vidím, že je spokojený a čím víc pohybu mu dávám, tím se mi zdá spokojenější ;-) (i když je fakt, že já mám pak co dělat, abych se přinutila "aspoň" chodit).

V sobotu 27.02. 2010 jsme se s Árčím jeli (společně se Ševčíkovými) podívat na náš budoucí cvičák agility do Zlechova. Cvičák je opravdu krásný - je na klidném místě a nedaleko je možnost nádherné procházky v polích a lesíku. Moc se nám tam líbilo a musím také říct, že lidičky, co na tomto cvičáku budou trénovat s námi, jsou na první dojem také suprovní...

S Árčou jsme si zopakovali tunýlky, obíhání bočnic a zkoušeli jsme i probíhání skočkou, ale musíme na tom ještě pořádně zamakat...

V neděli 28.02.2010 následovala naše již tradiční hodina poslušnosti s Renčou. Počasí bylo úžasné, sníh už krásně roztál a zůstalo po něm jen bláto a louže. Takže v botaskách s rovnou podrážkou se na takovém podkladě cvičí a běhá vážně úžasně ;-)). Zopakovali jsme si všechno, co umíme a na "cvičáku" nás bylo tentokrát trošku víc: 2 fenky australského ovčáka a fena labradora a naše trojka (Árčí, Aiko, Nell). Všem to šlo s ohledem na blížící se jaro myslím si "dobře", ale psi si nejvíc užívali především chvíle volna, kdy se mohli aspoň trošku vyřádit...

Árčí už začne trénovat "aport" s činkou, tak doufám, že nám to půjde. Vždy když se něco naučíme a začíná se to podobat standardu, zjistíme, že práce rozhodně nekončí a začínáme jakoby "opět od začátku". Ale oba dva nás poslušnost baví a navíc se spolu učíme čím dál lépe pracovat...

Fotky z agi-cvičáku Zlechov a hodiny poslušnosti s Renčou si můžete prohlédnout zde. (za fotky opět strašně děkuju Kamile a Martinovi)

 

Árčík se "zamiloval"

autor fotky: Kamča

Týden 15. - 21.02.2010

Už jsem zase dlouho neaktualizovala novinky, a tak bych nerada, aby z toho vyplynulo, že se u nás nic neděje, protože opak je pravdou...

V týdnu od 15.-21.02.2010 se toho dělo spousta. Ve středu 17.02.2010 nás sebou vzala Kamča a Aiko na cvičák do Zlína a sice na hodinu poslušnosti... Tady se Árčík (a vlastně ani Aiko) vůbec nesoustředil a neustále jsem ho musela překecávat, že vážně bude muset něco dělat - možná, že na cvičáku byla nějaká háravá fena nebo důvodem byly nedávné závody a mnoho nových pachů. Těžko říct...

V neděli 21.02.2010 jsme po delší odmlce byli opět ve Zlíně u Renči na výcviku poslušnosti. Tady jsme dostali všichni velkou pochvalu, dokonce i já s Árčíkem. Prý mě Árča konečně začal respektovat... Tak uvidíme v zátěžové situaci...

Navíc jsme zjistili, že děláme jednu chybu, tak se to pokusíme co nejdřív napravit, abychom stihli i zkoušky ZOP v pohodě... Jde tady o obraty na místě i za pochodu, kdy mě Árča nesmí na povel "čelem vzad" obcházet, nýbrž zacouvat stejně jak to dělá po povelu "ke mně" a následně "k noze"....

Takže máme opět na čem makat... Každopádně úspěch je: Náš "aport" už začíná připomínat aport ve správném provedení. Árčík sedí u nohy a na povel "přines" jde a přinese uzlík. TAKŽE OPĚT POKROK!!! Na pár fotek se můžete mrknout tady.

 

                                     "Aport..." - autor fotky: Kamča

 

Árča se také neustále zlepšuje v chytání frisbee - jeho procentuální úspěšnost roste směrem vzhůru.... ;-))

INTENZIVNÍ TRÉNINK AGI V KLOKOČOVĚ

Tak konečně máme za sebou náš první intenzivní trénink agi v Klokočově a ohromně jsme si to užili. Francův dvůr,v jehož koňské hale se trénink odehrával, leží na vyvýšené samotě zavátý "metry" sněhu. Po cestě lesem k našemu cíli jsme potkali na silnici dokonce i srnky - takže místo, kde dávají lišky dobrou noc, ale jen v tom nejlepším slova smyslu... ;-)

Árčík se konečně dostal mezi psy a tak neočekávaně proběhla v rámci intenzivky i socializačka. Intenzivka se nám strašně líbila (i když jsme mysleli, že umrzneme ;-)), chvílemi to spíš vypadalo jako velký sraz border, ale byla tady zastoupena i jiná pelemena: bígl, šeltie, krátkosrstá kólie, atd...

Naučili jsme se zde spoustu nových věcí a musím Lucce seknout poklonu, je vynikající trenérka. Umí názorně vysvětlit všechno tak, aby to každý určitě pochopil. Takže jsem nakonec pochopila i já, jak mám jednotlivé cviky provádět správně.

Árčík si zaběhal tunýlky, napojoval jich více dohromady, vyzkoušel odložení a nakonec jsme si přidali i obíhání bočnic (povel: "cik cik"). Tak aspoň víme, jak se co učit a nebudu mít už takový strach, že ho něco naučím špatně...

Další intenzivka nás čeká v dubnu ve Větřkovicích a už teď se hroooozně těšíme... Tady se můžete mrknout na video.

 

Děkujeme Kamile a Martinovi za bezchybnou dopravu na místo a jejich psí části smečky za zábavný doprovod...

 

                                                Árčí v domečku

                                             autor fotky: Kamča

NAŠE PRVNÍ OFICIÁLNÍ INTENZIVKA s Luckou

Tak už je to tady - zítra se konečně zúčastníme naší první oficiální intenzivky s Luckou Dostálovou v Klokočově. Už se strašně těšíme a snad se zítřka ani nedočkáme... Také čekáme s Árčou na náš nový látkový domeček z psího kšeftu a uvidíme, jestli nám (resp. Ševčíkovým) vůbec vejde do auta. ;-)

Ale pořád nějak nejde... Pan Hrdlička z Psího kšeftu zásilku odeslal již 10.02.2010 prostřednictvím české pošty, takže než dojde, bude ještě asi nějakou tu chvíli trvat a doufám, že přijde ještě dnes, jelikož jinak nebylo nutné s jeho koupí tak spěchat. Ale dejme české poště body plus - sněhová kalamita dokáže hodně znepříjemnit a znesnadnit dopravu.

Uvidíme, jak nám to zítra půjde, ale doufám, že probíhání tunýlků Árčík nezapomněl. Směr Klokočov vyjíždíme ráno o půl šesté, takže si v sobotu asi nepřispím :), ale to nevadí - spát můžu kdykoliv jindy...

Ještě musím vše zabalit, teple se obléct - vzít Árčímu nějakou hračku, nějakou tu kostičku, aby se v přestávkách mezi cvičením nenudil...

Už se těšíme a o tom, jak nám to půjde, budu informovat co nejdřív. Tak se všichni mějte a myslete na nás... (teda hlavně na mě, protože jestli se tam někde ztrapním, tak pak na ostatních akcích budu muset chodit kanálama... ;-))

ZÁŽITKY UPLYNULÉHO TÝDNE (25.-31.01.2010)

Uplynulý týden byl pro "naše chlupáče" opravdu jedním z typicky zimních období - zima (jako na Sibiři) a hory sněhu. Úžasné, i když mrazivé dny byly ve znamení procházek s pejsky. Kluci si sníh pořádně užívají a Flíček asi nejvíc. Už jako malý štěník Flíča zbožňoval sníh a člověk měl občas strach, že někam zapadne a už ho nenajdeme... ;-) Je to takový náš malý "zajíček", protože způsob, jakým se Flečák ve sněhu pohybuje, nápadně připomíná styl zajíců běhajících jaké vítr po zasněžených polích.

Naše tradiční "středeční obrany" vzaly bohužel za své, jelikož v tom mrazu (téměř -22°C) by to bylo trápení zvířat, ale i nás "mrznoucích" páníků... Navíc na výcvik bylo nahlášeno více týmů a čekání, než přijdeme na řadu, by nás asi stálo pořádné nachlazení... Každopádně nechyběla pořádná procházka s kamarády z Ševčíkovic tlupy. Aimee si našla nového koníčka - prohánění zajíců, takže zatím při každé příležitosti zdrhla a s ní velká část smečky. Takže od příště bude chodit na vodítku...

V neděli jsme byli opět na výcviku poslušnosti. Renča nám opět vysvětlila, jaké chyby děláme a jakým způsobem je napravit, takže můžeme pokračovat ve výcviku a doufat, že když budeme dál pokračovat "v tempu", tak bychom si mohli troufnout na nějaké závody (samozřejmě "nanečisto").

 

Fotky z uplynulých "sněhových dnů" zpracované formou videa si můžete prohlédnout tady (autorem fotek je z větší části Kamča Ševčíková).

 

Tak uvidíme, jak nám to půjde... Dnes nás opět čeká procházka zasněženou stezskou směr Uherský Ostroh... Nebo někam jinam?

"Víkend se psy" (23.-24.01.2010)

Od doby, co jsem si domů přivezla mého borderáčka, se veškerá náplň mých víkendů od základu změnila. Můj víkend probíhal v odpočinkovém režimu - po ránu jsem si přispala, televize, jídlo, odpočinek, četba+učení, příprava obědu, možná nějaká procházka (v té kose vážně krátká), atp. Teď už je vše úplně naopak.

Ráno prostě musím vstát a nakrmit tu "hladovou příšerku", která když má hlad, tak nepohrdne ani "košem". Což je pěkný humus, tudíž vstát, nakrmit, vyvenčit, vyhrát (a to je náplň celého dne až do večera). Pak procházka, vyhrát, pomazlit a spát.

V sobotu jsme si dali naši tradiční víkendovou procházku "ve tři" směr Gramanec. Vypadalo to zcela idilicky, i když zající pobíhali po cestě neustále - nějak je ti naši psi stále neregistrovali. Neustále se drželi poblíž nebo se prohnali kolem v šílené rychlosti. Vše OK až do chvíle, kdy Aimee zahlédla zajíce a pustila se za ním. Měli jsme ohromné štěstí, že se nikde poblíž nevyskytoval nějaký myslivec nebo by to mohlo špatně dopadnout. K Aimee se samozřejmě přidala Nell i s Árčím. Flíček byl jako tradičně na stopovačce a Beníka si stihla ulovit (dřív než stihl vzít roha) Kamča.

Zbytek smečky byl ovšem v tahu a i přes naše usilovné volání (které v půl kilometrové vzdálenosti už nemohli slyšet) jsme je nemohli přivolat. Zkusila jsem vlézt do pole, ale hned při prvním kroku jsem se zabořila až nad kolena do sněhu, takže jsem to vzdala. Naštěstí se Martin duchapřítomně pustil za nimi a musím říct, že ho obdivuji...Nejenže přes pole běžel v botaskách, ale navíc neváhal ten půl kilometru vážně uběhnout. Smekám... ;-)

Psi se potom uráčili vrátit a zbytek procházky již probíhal pod kontrolou - na vodítku.

 

V neděli jsme odpoledne jeli na výcvik poslušnosti do Zlína. Opět jsme zjistili, že nic "neumíme" (i v rámci obedience), takže na sobě budeme makat - především na obratech za chůze (nejlépe bez vodítka), "ke mně" přerušované různými jinými povely ("sedni", "lehni", "stůj"), "vstaň" a "stůj", "zůstaň" (v sedni i lehni) a projevovat více nadšení při splnění příkazu z mé strany (čím šílenější, tím lepší).  Takže hurá do práce!!!

OBRANY (20.01.2010)

Takže ve středu se pro Árčíka odehrál (nebála bych se ho nazvat "historický", ale asi by to bylo přemrštěné) významný okamžik - konečně ten můj "bordeláček" pochopil, že pan figurant je tam na obranách pro něho a že si s ním může pořádně pohrát. A tak se konečně začal chovat jako pes "obranář" a přetahoval se nejenom s panem figurantem, ale i s Nell, takže si středeční podvečer výborně užil a v nejbližší době (snad příští týden) si to zopakujeme znova. Sice ještě něštěká, ale to se v blízké době určitě dožene... ;-)

"NABITÝ VÍKEND" (16.-17.01.2010)

Tento víkend byl pro naše chlupáče ve znamení pohybu a především socializace s ostatními psy. Flíček se sice aktivně příliš nezapojil, ale aspoň si v sobotu navečer užil naši tradiční společnou procházku s Ševčíkovic tlupou směr cyklostezka Uherský Ostroh.

 

V sobotu 16.01. jsme se vydali na výcvik poslušnosti do Zlína. Výcvik má na starosti Renča a musím říct, že od doby, co k Renči chodíme, jsme se s Árčím (teda především já) zlepšili o 100%. Navíc jsme si domluvili předváděčku obedience a tak budeme doufat, že to někdy v dohledné době klapne a začneme se této "vysoké škole poslušnosti" věnovat. Árčík je strašně šikovný, ale především se umí dokonale soustředit a přesto se bavit - jen teda nesmí mít na zemi k dispozici pohozené pamlsky, protože potom na něho vůbec nic nezabírá... ;-)

 

V něděli 17.01. jsem měla možnost díky Ševčíkovým navštívit a shlédnout mé první závody agility. Árčík jel samozřejmě také... Vyrazili jsme v neděli ráno v 5 hodin směr Frýdek Místek. Celé závody se uskutečnily v koňské hale, která se nacházela na relativně klidném místě, takže i když Árčík, Nell a Beník nezávodili, dosytosti se vyběhali a vyblbli ve sněhu. V okolí koňské haly se nacházely četné výběhy a ohrady pro koně, takže místa k dovádění ve sněhu bylo víc než dost.

 

Kromě toho, že jsem v praxi viděla, jak se to vlastně v reálu všechno při agility závodech s pejsky dělá, měl Árčík možnost socializace s ostaními psy a tu on potřebuje jako sůl. Takže úkol splněn a doufám, že i Árčímu se na závodech agility líbilo tak jako mě... Snad se mu tento sport také zalíbí a na jaře konečně začneme trénovat... Už se nemůžeme dočkat...
 
 

                                              autor: Kamila Ševčíková

 

Hanácká národní výstava Olomouc 10.01.2010

Takže se opět ozývám po nějaké té době a je mi lehce na duši, jelikož naši výstavovou prémiéru v Olomouci máme zdárně za sebou. Měla jsem z toho docela strach, jak se bude Árčoušek chovat, ale byl výborný - vážně na jedničku ;-)

Jeli jsme opět se Ševčíkovimi a jejich borderkami Aikem a Nelluškou. Doprovod a pomocnou ruku nám poskytla mamka - dokonce i fotila a některé fotky jsou fakt hodně dobré ;-).

Ze začátku Árčík dělal ramena na všechny psy a připojoval se k Aikovi, který vrčel téměř na každého psa, ale tento stav byl pouze přechodnou záležitostí, protože pak si Árčí zvykl a ty "mraky" psů už vůbec neřešil a snad ani nevnímal.

Na výstavě jsme se potkali s Árčího dvěmi sestřičkami: Aileen paničky Betky a Dee Dee (Arankou) Lindy. Holky jsou fakt kočky a Árčík se s nimi po dlouhém čase opět setkal a klidně se s nimi přivítal. Jelikož byl Árčínek upravený od paní Kůrové (kadeřnice), nemohla jsem ho s holkama pustit, aby se s nimi vydováděl (jelikož by se šíleným způsobem "zprasil")...  Ale doufám, že se v brzké době domluvíme a ty naše "sourozence" necháme spolu pořádně vyřádit.

Holky soutěžily ve třídě dorostu fen a Ailee obsadila výborné 1.místo a Dee Dee krásné 3. - VN3.

 

Árčínek ve třídě dorostu psů rozhodně nezůstal pozadu a umístil se na krásném 2. místě - VN2.

 

Posudek: Harmonický pes, dobrá hlava i front, správné zaúhlení, nepatrně nižší chod pánevních. Výborný pohyb. (Rozhodčí: Tibor Havelka)

 

Árča byl hrozně šikovný, úžasný a poslušný. Určitě si v brzké době nějakou tu výstavu opět vyzkoušíme, aby se tyto události pro něho staly běžnou záležitostí, která ho nijak nevyvede z míry.

                                              autor fotky: Martin Ševčík

NAŠE PRVNÍ "OBRANY" (6.01.2010)

Včera jsme tedy byli s Árčíkem na jeho prvním výcviku obran. Celý cvičák ve Zlíně-Přílukách byl pokryt asi 15 cm vrstvou sněhu - největší vrstva byla prašan. Árčíka trošku zábly pacičky, ale nebylo to nic hrozného, protože adrenalin mu zvedali ostatní psi...:-)

Árčí ze začátku nedůvěřivě pokukoval po tom vysokém "týpkovi", který si navlečený v obleku pro figuranty "hrál" s o trošku zkušenějšími a staršími psy. Nezdálo se mu na tom nic zvláštního a už vůbec zábavného a tak se snažil najít si jinou zábavu - olizování sněhu pro něj bylo v tu chvíli zabavnější.

Před námi si svoje první "kousání" vyzkoušela Nell a teda je to taková malá, ale teda pořádně šikovná dračice...;-) Hned věděla, co má dělat s tím hadříkem, se kterým ji pan "figurant" dráždil a neustále jí s ním uhýbal tak, aby na něj nedosáhla. Nell si to strašně užívala, a když ji páníčci zavřeli do kotce z obavy o její "namrzající" pacičky, dávala velmi "hlasitě" najevo, že s tím rozhodně nesouhlasí...

Árčík přišel na řadu hned po Nell a vůbec nechápal, co od něho ten "chlápek" v podivném oblečku chce. Ale díky odborným znalostem všech zúčastněných (figuranta, ale i ostatních lidí na cvičáku) se nám podařilo Árčíka přesvědčit, že je to ohromná prča a nakonec se s panem figurantem začal opravdu přetahovat. Byla jsem na něho strašně hrdá, že překonal ostych a strach.

Příště to asi ještě taky nebude úplně "ono", ale časem si Árčík určitě "kousání" pořádně užije...

 

Můj dík ale patří především Aikovi, který nám pomohl Árčíka správně nabudit a ukázal mu, jak je možné si obrany užít...;-)

POSLUŠNOST 3.01.2010

Dnes jsme byli na poslušnosti opět s Kamčou, Martinem a s částí jejich smečky - fenkou borderky Nell a borderákem Aikem. Na výcviku jsem se potkali ještě s dvěma fenkami, a sice s 6 měsíční bordeří slečnou a labradorkou. Ze začátku jsem si říkala, že to dnes bude s Árčíkem zajímavé, ale ten můj černobílý borderáček mě vyvedl z omylu a příjemně překvapil.

Poprvé si hrál ve smečce! Byla jsem strašně překvapená a Árčík mě tak hrozně moc potěšil, že jeho mírná nepozornost při výcviku mi přišla malicherná. Árčík má od začátku, co jsem si ho jako štěňátko pořídila, problémy s ostatními psy. Neznal žádnou jinou rasu než borderky a ostatní pejsky vůbec nebral za možné kamarády. Ale konečně to začíná vypadat, že se nám naše snaha (moje, mé rodiny a samozřejmě Ševčíkovic tlupy) a námaha začíná vyplácet. Jsem na něho hrozně pyšná... Na fotky se můžete podívat tady.

 

 
A jak probíhal výcvik?

Na úplný začátek jsme si zopakovali povely jako volno, ke mně, k noze, sedni, lehni a zůstaň. A pak už nám paní cvičitelka dovolila pokračovat s povelem "čekej". Árčík tak trošku ještě nechápe, že když ho posadím a řeknu zůstaň, tak má zůstat, ale sedět...:-) Árčík si vždycky lehá a naopak... Ale to vypilujeme... ;-)

Šlo mu to myslím pěkně a také jsme si ukázali, jak přesně pracovat se psy, než půjdou na výstavu v Olomouci - už nám konečně přišel Vstupní list na výstavu...